Už se z této akce stala tradice. Hezká a užitečná. Málokdy si uvědomujeme, jak často – a ve skutečnosti mnohonásobně častěji, než jsme si ochotni připustit – náš mozek vnímá svou pravou hemisférou. Tou svojí polovinou, kde zpracováná signály vyvolávající doj- my, cítění, emoce. Tudy na nás působí i umění. Můžeme tak vnímat, co cítil autor díla, co chce vyjádřit, jak na něj samotného působí okolní svět, jakou zkušenost prožil, jestli ho právě vězní úzkost a deprese či zda ho i složitá a obtížná situace posouvá k hlubšímu poznání. Autor nám otevírá své srdce a sděluje něco, co není sdělitelné běžnou řečí. Informace ze slov totiž vnímá a zpracovává levá hemiféra. Ta racionálnější, zodpovědná za holý popis. Každá doba potřebuje, aby obě hemisféry žily v rovnováze. Máme teď možnost dopřát něco potravy té pravé. Otevřme dveře vnímání atmosféry vystavených děl a emocí lidí, kteří ve svém životě nedobrovolně potkali RS – nemoc, která z popisného hlediska přináší do života jen limity. Viděno jinak – viděno očima této výstavy – však přináší i něco jiného, něco navíc: schopnost vyrovnat se s nemožným, přesměrovat životní hodnoty, najít v sobě životní sílu a talent dělat věci, o kterých by si člověk předtím ani netroufl přemýšlet.   A dovolme svým vlastním emocím, aby nás obohatily porozuměním, úctou a obdivem.

Roska je svépomocné občanské sdružení, jehož posláním je pomáhat lidem s roztroušenou sklerózou žít kvalitní, důstojný a plnohodnotný život. V České republice realizuje již více než 25 let rozsáhlé humanitární programy. Své nezastupitelné místo v nich má i podpora a propagace umělecké tvorby lidí s roztroušenou sklerózou. Vedle vlastní sebe- realizace umělce má tato tvorba z více důvodů bezesporu pozitivní vliv na kvalitu jeho života včetně zdravotního stavu. Umělci s roztroušenou sklerózou svým pozitivním přístupem daným jejich uměleckou prací v zásadě aktivně „bojují“ se svou nemocí. Výstava „Cesta za duhou“ představuje právě umělecká díla autorů s roztroušenou sklerózou. Tento rok je to již její 8. ročník a věřím, že naváže na ty předchozí, které byly velice úspěšné. Vážíme si toho, že i naše organizace Rosky sdružené v unii při této ojedinělé akci nechybí. Umělecké aktivity lidí s RS provází prakticky každou akci Rosky. Svou nezastupitelnou úlohu v tom má vydavatelská činnost Rosky, zejména časopis Roska, který dává potřebný prostor uměleckým aktivitám roskařů. Roskaři se zúčastňují dovednostních soutěží lidí se zdravotním postižením, kterými jsou např. mezinárodní a národní Abilympiády na kterých získali nejedno ocenění. Pravidelně se účastníme také mezinárodních veletrhů, kterými jsou výstavy NON-HANDICAP v Praze a Medical Fair v Brně. Prezentujeme na nich činnost lidí s roztroušenou sklerózou včetně uměleckých děl, které vytvořili. V letošním roce také pokračovala cesta výstavy uměleckých děl osob s RS „Mám RS… No a co ?!“ po dalších městech České republiky a to Olomouci, Praze a Lázní Vráž u Písku… Vedle více než 100 uměleckých děl lidí s roztroušenou sklerózou na ní nejdeme na 6 posterech informace o lidech s RS, kteří i přes svůj handicap pracují a tím se této nemoci nepodávají. Závěrem bych chtěl upřímně poděkovat vystavujícím umělcům, těm, kteří se zasloužili o realizaci 8. výstavy „Cesta za duhou“ a také všem, kteří třeba i svou přítomností na ní podpoří její vzácné poslání pomoci lidem s nelehkou roztroušenou sklerózou.

Pravidelné pořádání výstav děl pacientů s roztroušenou sklerózou pod názvem Cesta za duhou má již dlouhodobou tradici. Během mých několikaletých zkušeností s tímto projektem si čím dal více uvědomuji její hluboký smysl. V průběhu posledního roku jsem měla možnost poznat více zblízka život pacientů s roztroušenou sklerózou v zemích střední a východní Evropy. A věřte mi, v některých našich sousedních zemích pacienti musí bojovat nejen s nemocí, ale i s mnohem nepřátelštějším systémem. Spojené sdíleni pacientů a jejich okolí zde téměř neexistuje. Život s roztroušenou sklerózou určitě není jednoduchý v žádné zemi, ale přece jen může byt o něco veselejší je-li sdílen tak, jak je to mu právě při Cestě za duhou. Můžete na chvíli zapomenout na obtíže života s roztroušenou sklerózou a vychutnat si společně krasu Vašich děl. Obdiv patří všem, kteří se na každoročně na Cestě za duhou podílí.

Vážení přátelé, rok uplynul, je tu opět podzim a „Cesta za duhou“ vstupuje již do svého osmého ročníku. Těší mne, že výstava děl autorů s roztroušenou sklerózou je projekt, který již má svoji tradici. Není sice ještě příliš dlouhá, ale těch osm let dokázalo, že má svoje stabilní místo a že je o „Cestu“ zájem jak ze strany autorů, tak ze strany návštěvníků. Roztroušená skleróza bývá označována jako nemoc s nenápadným začátkem a nepředvídatelným průběhem. Mezi pacienty jsou i děti a mladí lidé. Všeobecná zdravotní pojišťovna přispívá ročně vysokými částkami na léčbu této nemoci a aktivity pacientů s roztroušenou sklerózou také dlouhodobě podporuje. Díky současné úrovni zdravotní péče o tyto pacienty může velká část z nich žít normální život a pracovat. Řada žen se díky úspěšné léčbě stala i matkami. I letos patří můj obdiv všem, kteří vystavují své kresby, malby, fotografie, keramickou práci či šperky. Cesta za duhou se těší velkému zájmu a vystavovatelů z řad nemocných každý rok přibývá. Ti mohou pomocí zvolené techniky vyjádřit své pocity z nemoci, ze sebe, ze svého okolí… Už víme, že tato aktivita pomáhá spojovat svět nemocných se světem zdravých. Musíme si také uvědomit, že s roztroušenou sklerózou je potřeba se naučit žít. Přeji všem, kteří se na uskutečnění výstavy jakýmkoliv způsobem podíleli hodně úspěchů a výstavě pak vnímavé návštěvníky.

Vážení přátelé Cesty za duhou, jsem ráda, že se jako každý rok setkáváme u příležitosti, která spojuje umění s problematikou roztroušené sklerózy mozkomíšní – na výstavě děl lidí s roztroušenou sklerózou. Takovéto projekty jsou velmi přínosné. Věřím, že Vás zaujmou i jiné umělecké projekty, které naše obecně prospěšná společnost organizuje pro lidi s RS: kurzy arteterapie a taneční pohybové terapie (blíže na www.ceros.cz). Ráda bych poděkovala Metropolitní univerzitě Praha, o. p. s., díky níž jsme se mohli zapojit do projektu Tréninkových pracovišť, který podporuje Evropský Sociální Fond, státní rozpočet České republiky a rozpočet hlavního města Prahy. Díky tomuto projektu 10 lidí se ZTP pracuje na zlepšování odborné úrovně rehabilitace nemocných s RS. Mimo jiné byl zrealizován mezinárodní workshop věnovaný neurorehabilitaci, kterého se zúčastnili špičkoví odborníci z 18 zemí. Věřím, že projekty, kterých se aktivně účastní lidé s RS společně s odborníky, budou i nadále pokračovat.

Po celou dobu obydleného světa ve všech časech a za všech okolností vzkvétaly mýty člověka a byly životní inspirací pro to, co mohlo vzejít z lidské činnosti těla a mysli. I duha je mýtus… Tajný zdroj nevyčerpatelné energie z vesmíru, která se vlévá do lidských kulturních projevů. Každý z nás vnímá svět svýma vlastníma očima. Existuje tedy tolik světů, kolik je na světě lidí. Umění nám umožňuje svůj pohled na svět zachytit a předat ho dál. Důležité je totiž nejen to, na co se díváme, ale i jak se díváme. Někdy v životě dojde k situaci, která naprosto změní náš pohled na vnímání světa, hodnot i perspektivy. Takovou situací může být i nikdy nekončící boj s roztroušenou sklerózou, která je opředena stejným množstvím mýtů jako duha. Pojítkem mezi duhou a RS budiž tedy právě ta nevyčerpatelná energie, která umožňuje posouvat hranice možného stále dál a dál...